Únor 2016


S.V.I.T. na křídlech kormorána part 1

26. února 2016 v 21:41 | S.V.I.T. |  Básně
Nehody se stávají. A některé jsou horší než jiné. A pak jsou tu ty nehody, ze kterých nakonec vzejde i něco dobrého... ne - li geniálního. A možná, že teď trochu přeháním a všichni u monitorů výmluvně kašlete do rytmu soundtracku z Deadpoola, ale přísahám vám, že na konci článku budete možná kašlat, ale ne výmluvně, nýbrž nadšeně. A ano, jsem si jistá, že jde kašlat nadšeně.
Well, to jsme si tak jednou psali s kamarády na facebooku a najednou se přistihnem, že mluvíme jako Yodové. Což se stává běžněji, než byste si mysleli. Jenže už není tak běžné, aby z toho vzniklo něco víc, než jen nepatrné zrnko ukazující náš skrytý talent v moři dalších šíleností (a už zase slyším ten kašel, nechte toho!). Prostě jsme složili báseň. Je dlouhá, je boží, je autentická, ukazuje život naší třídy v celé jeho kráse a složitosti.
Autorkou obrázku i definice je Sima. A z obrázku samotného pochopíte narážky na Samovo oblečení a všechny jiné... věci. Snad bych jen dodala, že někdy poskakuje po třídě na jedné noze a předvádí kormorána... pokud to někomu z Vás pomůže.
A pro ty, které by zajímalo, co jméno S.V.I.T. znamená... podívejte se na naše jména v básni. Určitě vám to dojde. Za mírné nepřesnosti (např. v Hušově případě) se omlouvám. Soukromí především. :)


Poezie v chatu - umělecký směr rodící se počátkem 21. století (První báseň 11.2.2016)
Znaky:
volný verš
volná interpunkce a jména u slok pro zvýraznění atmosféry chatování na facebooku (vzhledem k tomu, že byl problém převést naše profilové obrázky do blogu, se budede muset spokojit s tímto)
narážky na soudobou kulturu
častá pásma
snaha o básnické prvky jako vyznání úcty předchozím umělcům
polyautorství - časté společné zkušenosti
hashtagy (#)

Ano, jelikož se na blog nedají vkládat články nad 4000 znaků, jsem nucena toto rozdělit na dvě části. Samotnou báseň najdete ZDE.



Jak jsme se jednou zase (ne)oblíkli normálně...

20. února 2016 v 16:59 | Iva Vrbová |  Další
V minulém článku jsem slibovala, že se s vámi podělím o fotky z maškarního, na kterém jsme byli před pár týdny.
Jak všichni víte, po dlouhém a dlouhém rozmýšlení jsem se převlékla za Black Widow a moji komplicové byli maskovaní za šílené vědce... a natahovací panenku. Ano, skupinová maska hadr. Co se dá dělat, žeano. :D
Ples jsme si moc užili, i když to nebyla žádná velká akce, bylo fajn si zase někam vyjet a prostě se jen bavit.
Až jsem někdy žasla, za co všechno se dá převléct. Hroznové víno? Není problém. Plechovka Coca Coly? Pche, lehký.
Potom se není čemu divit, že jsme se cítili trochu utlačovaní... a já byla navíc smířená s tím, že moji masku starší generace zaručeně nepoznají.
Když se ale na scéně objevil Wolverine (musím říct, že opravdu povedený, kdybych nevypadala jako stalker, hleděla bych na něj celý večer) a moderátor ho nepoznal, uklidnila jsem se, že nejsem sama.

Uprostřed moje veličkost, v natahovací panence možná někteří z Vás poznávají Vědmi, vědci jsou kamarádi, kteří vám nic říkat nebudou.
Omlouvám se, lepší fotku vážně nemám, jen můžete věřit, že jsem měla i nášivky S.H.I.E.L.D.u na rukávech.
Jak jsem sama říkala: "Když poznají, že jsem agent, ne herečka z porna, bude to v suchu." A to se koneckonců podařilo, takže... úkol splněn, myslím? :D

Zde najdete všechny ostatní fotky.

Jo, a představte si, byla jsem na druhém místě z češtinářské olympiády O.o Takže jedu do dalšího kola. Asi měl vesmír ke snídani vtipnou kaši. :D