Kapitola VI.

15. ledna 2016 v 21:46 | Iva Vrbová |  Dobrá krev se nezapře
Ano, vidíte správně! Je tu další kapitola Dobré krve. Dříve, než se do ní však začtete bych vás chtěla na něco upozornit. Speciálně tuto kapitolu jsem se pokusila psát čtyřikrát. Předchozí tři pokusy jsem smazala, protože byly prostě hrozné. Dnes, jelikož jsem opět nemocná, jsem na ni sedla a konečně ji před pár minutami dokončila. Chci vám ji sem hodit co nejdřív, jelikož jsem natěšená na vaše reakce, ale nese to s sebou jistá úskalí. Tímto bych se vám tedy chtěla omluvit za případné chyby, překlepy a cokoliv, co v textu najdete (klidně piště do komentářů). Co nejdříve to opravím, ale znáte mě, určitě bych to sem další dva týdny nehodila a takovou dobu bez článku si už nemůžu dovolit. Děkuji za prominutí. Tak si to užijte. Snad to alespoň trochu dává smysl. A snad to objasní některé... vaše otázky.
Btw - myslím, že se mi kurzor od Wordu vypálil do mozku :D


Chodby Almisseturu ztichly. Jen na hradbách se k sobě choulily hlídky, bdělé i v období míru. Obyvatelé hradu se v tuto noční hodinu převalovali pod svými dekami, ponořeni do snů. Jediným zvukem, až nepřirozeně se rozléhajícím po chodbách, byly… kroky. Laston, byť opatrně našlapující, způsoboval větší rámus, než si sám přál. Nedovedl si ani představit, jak by zareagoval, na co by se vymluvil, kdyby ho někdo přistihnul toulajícího se po hradu. Ale on musí zjistit, co tím ten tvor myslel. A pokud se nemýlil, jediné místo, kde najít odpověď byly komnaty jeho otce.

Už jen pár odboček. Chodby, kterými procházel za světla, se utopeny ve tmě zdály nepřátelské.

Všechny oficiálně uskladněné svitky měl přečtené ještě dřív, než mu otec vypověděl celou pravdu o jeho sestře, a byl si tedy jistý, že z nich se nedozví to, co potřebuje vědět. Na druhou stranu, otec mu nikdy nedovolil pročíst si svitky uloženy v jeho vlastních komnatách. Laston věděl, že vaří z vody. Věděl, že nemusí najít vůbec nic, a že je tu možnost, kdy se rozední a on bude mít v hlavě jen spoustu čísel o fungování Möllenu a informace o sestře žádné. Taky věděl, že je tu ta nejhorší možnost ze všech, že ho otec přistihne. Ale bylo to nezbytné. Jeho poslední naděje.


Dveře do královských komnat se na něj zamračily, nebo mu to tak alespoň připadalo. Nadechl se a opatrně vzal za kliku a vstoupil. V hlavě měl přesný obraz prostor, do kterých právě vstupoval. Plán byl docela prostý. Stůl i police se svitky byly hned za dveřmi. Sednout ke stolu, získat informace, nevzbudit otce v místnosti vedle, odejít. Lehké. Tak, proč mu tak bušilo srdce?


Zastavil se u zdi a z kapsy vytáhl krystal. Nerad používal magii. Neměl pro ni nadání. Ten cit, který byl potřeba pro správnou intonaci při vyslovení zaklínadel, mu chyběl. Nechápal, proč by se měl on mučit s kouzlením, když si stejně většina elfské populace nedovede zaklínadlem ohřát ani vodu na čaj. Raději se spoléhal na své vlastní schopnosti než na spoustu nesmyslných slov, kterým stejně nerozuměl. V tuto chvíli byl však vděčný za těch pár let mučení pod Sirentylovým vedením. Pozvedl krystal ke rtům a zašeptal do něj něco, co znělo jako "hghe". Kouzelný jazyk nepatřil k těm nejlíbivějším na světě. Krystal se rozzářil. Svítil slaběji než svíčka a jeho světlo bylo stálé. To z něj dělalo tu nejlepší volbu pro tajné prohledávání komnat, zatímco kolem vás všichni spí.

Začal procházet svitky. Nejvyšší police byla plná administrativních věcí ohledně království, posunul se tedy níž. Nejkrásnější rostliny v Möllenu, Zeměpisná mapa královstvích za hranicemi, Jedovaté rostliny v Möllenu, Historie temné magie, Bojové umění v- počkat! Temná magie? Laston opatrně vyndal z police svitek a snažil se přitom nezbourat celou hraničku. Sedl si k nízkému stolu a začal číst.

Obloha na východě začínala už pomalu blednout, když jeho unavený pohled padl na jméno Nositelky ohně. Bylo mu to něčím děsivě povědomé. Říkal mu o nich snad otec? Nebo matka? Nemohl si vzpomenout.


Nositelky ohně se nazývá skupina čarodějnic praktikujících magii. Členství v této skupině není podmíněno příslušností k žádné rase nebo druhu, avšak většinu jejich kolektivu tvoří podle dostupných informací lidské ženy a kříženky různého původu. Poznávacím znamením jsou rudé vlasy u všech Nositelek bez výjimek. Obecně jsou považovány za nebezpečné, důvod jejich konání však není znám. Jejich vůdce není znám. Motivace není známa…

Laston se znechuceně odvrátil od dlouhého seznamu věcí, které nebyly známy, ale dřív než stihl svitek opět zavinout, všiml si, že u věty "Sídlo není známo" je něco napsáno. Nakloněným a až příliš známým škrabopisem se tam skvělo "Tábor u Moiny zničen. 120 NO mrtvých. 0 přeživších."

Laston si protřel oči a větu přečetl znova. 0 přeživších. Bylo to tam napsáno. Rukou jeho otce. Tábor zničen. Kým? Královským vojskem? Sto dvacet mrtvých?! Jak mohli jen tak zabít sto dvacet lidi? Sto dvacet žen?! Jak mohli…

… zavrzání postele proťalo tichou rozespalost časného rána. A znovu. Laston strnul uprostřed pohybu. Ano, otec už určitě vstává. Kruci! zaklel v duchu a s panikou vyskočil na nohy zrovna ve chvíli, kdy uslyšel plesknutí holých chodidel o podlahu sousedního pokoje. Jedním rychlým pohybem si shrábl krystal do kapsy a určitě by začal smotávat svitek… kdyby nezpozoroval stín blížící se k jednoduchému oválnému průřezu ve stěně, který sloužil jako průchod do ložnice. Vrhl se pod stůl a vzal s sebou i onen svitek. Srdce mu zběsile bušilo a v uších slyšel hučet krev. Otec se zastavil uprostřed místnosti, blízko stolu. Teď to přijde, pomyslel si Laston. Teď se sehne a objeví mě. A vyhostí mě. Nikdy nebudu mít možnost zjistit, co se stalo mé sestře. Pevně sevřel víčka a svaly se mu napnuly k okamžitému výskoku…


Potom se komnatou rozlehlo zaklepání na dveře. Nëlon otevřel a Laston zaslechl Sirentylův skřípavý hlas: "Můj pane, mohl bych s vámi o něčem mluvit?" zeptal se a jeho nohy, jak Laston viděl, couvly zpět do chodby, takže přinutil Nëlona postoupit za ním. Toto je jeho šance. Otec za těch osmnáct let zestárl víc, než si přiznával. Pokud ne úplně, tak alespoň částečně přišel o všechno, co jej činilo elfem. Jeho smysly zchřadly. Bylo to smutné, vlastně naprosto tragické… ale zrovna teď se to Lastonovi hodilo. Okno měl téměř na dosah. Stačilo se vyhoupnout na římsu a sešplhat dolů. Opatrně se sunul ke hraně stolu, zatímco se za přivřenými dveřmi ozývaly ztlumené mužské hlasy. Když seděl v okně a díval se dvě patra pod sebe, naposledy se otočil a uviděl Sirentylův obličej. Jejich oči se setkaly, stařík na Lastona mrknu a opět obrátil pohled k Nëlonovi. Pak se Laston odrazil.


Břečťan a mezery mezi kamennými kvádry byly Lastonovi dostatečnou oporou k rychlému a bezpečnému sešplhání. Až na zemi si všiml, že pořád drží, teď už řádně potrhaný, svitek o Nositelkách ohně.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Johnny Johnny | Web | 15. ledna 2016 v 22:04 | Reagovat

Paráda. :) Idem rýchlo aj na staršie kapitoly. :D

2 Vědmi Vědmi | Web | 16. ledna 2016 v 20:23 | Reagovat

Ha! A jak jsi pořád nadávala, že to není napínavý! Pěkně kecáš! :D Já CHCI vědět, co bude dál!! :D

*labilita na nejvyšším levelu*

3 Ilía Ilía | E-mail | Web | 16. ledna 2016 v 20:33 | Reagovat

[1]: Díky :)

[2]:Vážně? Tak teď jsi mě potěšila, ani nevíš jak :3

4 Victoria Victoria | Web | 17. ledna 2016 v 11:57 | Reagovat

"Hghe!" S sakra, asi neovládám magii :-D.

Kapitola parádní! Ale musíš nás takhle napínat? Chci vědět, co je s těmi Nositelkami ohně :-). Kdy bude další kapitola? Prosím, prosím, smutně koukám :-D.

5 Ilía Ilía | E-mail | Web | 17. ledna 2016 v 12:03 | Reagovat

[4]: Vidíš, to jsem ještě nezkoušela. Tak tedy "hghe!" Ehm... ne! Já nejsem mudla! Jen k tomu potřebuješ ten krystal, ano, tak je to :D
Ano, musím,  velice mě to totiž baví :D
Kdy bude další kapitola se uvidí. Zrovna píšu další pidipovídku do projektu, tak mooožná pokud pak budu mít čas, se vrhnu na tu další :D

6 Vědmi (líná se přihlásit) Vědmi (líná se přihlásit) | Web | 20. ledna 2016 v 20:24 | Reagovat

Tak jsem to "Hghe!" zkoušela taky. Dá se provádět i bez krystalu, musí se jen doprovodit vhodným pohybem rukou (ne, rozhodně jsem nestála u vypínače, ne ne) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama