RC: Percy Jackson - Zloděj blesku

29. září 2015 v 20:22 | Iva Vrbová |  Knihy
A jsem tu po milioně letech s další recenzí. Kdyže to vyšla ta předchozí? Hodně dávno :D
Všichni jistě víte, že jsem Percyho už četla... několikrát. A jistě víte, že je to jeden z mých nejoblíbenějších fandomů vůbec (pro starší dvaceti let, kteří neví, co to fandom je, strýček google pomůže). Ale nemůžu si pomoct, pořád mám pocit, že se celému světu polokrevných nedostává tolik pozornosti, kolik by si zasloužil. A vzhledem k tomu, že jsem si tyto knihy půjčovala vždy jen z knihovny a moc moc jsem je potřebovala doma (knihomolové mě pochopí) znovu jsem využila svoji spolupráci s nakladatelstvím Fragment a rozhodla jsem se knihy zrecenzovat a uložit v podobě jedniček a nul do sítě pro příští generace. Jsem to ale vtipný člověk, že?
A jen pro informaci, rozhodla jsem se změnit trochu styl psaní. Vzhledem k tomu, že až nechutně ráda debatuju o knížkách s ostatními, ale zároveň nesnáším spoilery, budu závěrečné hodnocení psát na dvě části. První bude bez spoilerů a druhá budou mé pocity ohledně všech prťavých maličkostí, které jsem si v průběhu knihy stihla zapsat... spíš se to ale projeví až v následujících recenzích.

Percy Jackson – Zloděj blesku
Název: Percy Jackson - Zloděj blesku
Autor: Rick Riordan
Počet stran: 399
Nakladatelství: Fragment
Pořadí v edici: 1
Anotace:
Bohové z Olympu se bouří! Dvanáctiletého kluka Percyho Jacksona čeká vyhazov ze školy a další trampoty na sebe nenechávají dlouho čekat. Najednou kolem něj začínají ožívat bytosti ze starých řeckých bájí. Z učitelky matematiky je rázem krvelačná příšera, z Percyho kamaráda se vyklube satyr a jeho otec je jedním z olympských bohů. Většina z nich má na Percyho spadeno, podezírají ho z krádeže blesku - mocné zbraně nejvyššího boha Dia. Percy a jeho přátelé mají jen 10 dní na to, aby blesk našli a vrátili, uklidnili náladu na Olympu a zabránili osudné válce bohů. K úspěchu výpravy ale nestačí jenom chytit pravého zloděje…


Hlavní postavy

Percy - V dnešní době se už jen tak nevidí hrdina knížek pro náctileté a samotnému mu nebylo šestnáct, tâhnoucí s sebou nějaký ten milostný trojúhelník. O to víc mě na Percym potěšilo, že je tak mladý. A nechoval se staře. To je moc důležité. Hrdinové v některých knihách jsou sice věkem mnohdy i mladší než Percy, ale naprosto není poznat rozdíl, v čemže se to chovají... mlaději. Hned na začátku mi padnul do oka. Nehrál si na žádného svatouška, ale na druhou stranu to nebyl grázlík. Prostě jen naprosto normální kluk, který miloval svoji mámu a kamarády a snažil se být co nejlepším... člověkem (God, tohle zní tak strašně okázale).

Annabeth - Tu jsem si také oblíbila hned. Dost mi připomíná Hermionu, ale Annabeth je spíš taková verze 2.0. Její chytrost, ale zároveň to, že je schopná všem okolo nakopat zadek se mi dohromady strašně líbila. A její vztah s Percym je tak kouzelný, že to snad ani nejde. Pokaždé, když řekla Percymu "Chaluhový mozečku" jsem se musela usmívat jako blázen.

"Nic není zadarmo. To bylo staré řecké rčení a platí dodnes. Nějaká cena přijde. Jenom počkej."


Grover - On je... zvláštní. Moc ho obdivuji za to, že to s Percym vydržel až do konce, i když byl ze všeho hrozně vystrašený. Někdy se ale choval docela dost... dětinsky? Ne moc chytře? Nejspíš nenajdu to správné slovo. Ale zase, na druhou stanu, mám pocit, že na to má tak nějak nároz, vzhledem k odlišnému stárnutí v satyřích řadách.

Luke - Možná trochu spoiler: Já si to nemohla odpustit. Pro Luka mám slabost už od prvních čtení, když mi bylo něco kolem třinácti let. Tehdy se mi nejspíš líbil proto, že byl dost hezký, hodný na Percyho, potom badboy (nepochopte to špatně, pro knižní badboye mám slabost pořád, ale nějak jsem si při čtení této série říkala, že to, co Luke dělal bylo vážně odporné)... prostě, jak to mají třináctileté holky. Když jsem to však četla znovu, začala jsem oceňovat i kompletnost jeho postavy jako celku. Ze začátku naprosto normální mladý muž, člověk by si ani netipl, co se z něj vyklube. Postupem knihy ale začínáte tak nějak tušit, že něco není v pořádku, ale nedovedete (nebo nechcete) si to přiznat. Až úplně na konci vám vše dojde, jste překvapení, ale zároveň nějak víte, že vám bylo vše jasné už od začátku... nebo já to tak alespoň měla.

A na závěr...

Tato kniha má své kouzlo. Rick stvořil něco naprosto bombastického, dovedl citlivě a s nadhledem využít řeckou mytologii a přitom ji neznásilnit a nezanechat v prachu u cesty, ať si tam někde umře. Postavy jsou uvěřitelné, mají světlé i stinné stránky, snaží se s nimi bojovat a ne vždy se jim to daří. Nikdo není dokonalý.
Celé je to napsáno neuvěřitelně vtipně, nedokážu ani spočítat, kolikrát jsem se při čtení smála, jako doopravdy smála. Líbí se mi i nápad s delšími a vtipnými názvy kapitol, i když i toho může být v pár případech trochu spoiler.
Je dost poznat, že je kniha určená mladším čtenářův, vše je napsáno srozumitelně a jednoduše, ale na druhou stranu jsem objevila vtipy, kterých jsem si dříve nevšimla, ale teď se jim zasmála.
Upřímně, byla jsem dost překvapená velikostí písmen. Nepamatuju si, že by ta písmena byla tak veliká... možná mi to tak připadá, jak jsem vyrostla.
Obálka... ne, že by byla vyloženě ošklivá, ale něco mi na ní nesedí. Hlavní nadpis je dobrý, ale ten obrázek a Mínotaurus... ne, moc se mi nelíbí, rozhodně by šla udělat lépe. A nápis Young Adult mě dorazil.
***
Velice se mi líbil vztah Cheiróna s Annabeth. Percyho si oblíbil, ale trénoval už tolik hrdinů, že si přirozeně držel odstup. Annabeth byla však jako jeho dcera. Bylo na něm skvěle vidět, jak je už starý, a že nepatří do dnešního světa.
Hádes byl taky dost dobrý. Nevím čím, ale působil na mě docela sympaticky... takovým zvrhlým způsobem. Temný, ale ne dost na to, aby z něj byl "odporák", ale ne moc málo na to, aby se stal mým oblíbeným bohem. Moc se mi líbilo, jak na něm byla poznat panovačnost, ale i nejistota a všechny ty pocity.
Mezi mé nejoblíbenější scény z celé knihy patří zábavní park a scéna s Kerberem v podsvětí. Byla mi toho chudáka psa líto, když musela Annabeth odejít.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vědmi Vědmi | Web | 29. září 2015 v 21:11 | Reagovat

Po přečtení recenze můžu říct jen takové to zamyšlené a zálibné "A tak že byyy...?" (až dočteš Sedmý kříž, Tanec s draky, Saturnina...) Zmlkni, elfe! :D

2 Pauline Monur Pauline Monur | E-mail | Web | 30. září 2015 v 21:44 | Reagovat

Knížku jsem taky četla a taky se mi moc líbila:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama