RC: Percy Jackson - Moře nestvůr

30. září 2015 v 21:49 | Iva Vrbová |  Knihy


Percy Jackson – Moře nestvůr
Název: Percy Jackson - Moře nestvůr
Autor: Rick Riordan
Počet stran: 303
Pořadí v edici: 2
Anotace:
Mytologické bytosti ožívají... Krvelačné nestvůry se bouří... Bohové z Olympu kladou další úkoly... "Po klidném školním roce se na mně valí další problémy. Poslední den školy to začalo! Hodina tělocviku se proměnila ve vybíjenou s lidožravými obry a Grover se dostal do průšvihu. Další špatná zpráva: Táboru polokrevných hrozí zničení... Vydávám se s přáteli na výpravu, ze které se nemusíme všichni vrátit živí... Jdeš do toho s námi?"



Hlavní postavy

Percy - Od prvního dílu se trošku změnil. Není to už ten kluk, který neví, která bije, ale pořád je to jen malý kluk, nestal se z něj přes noc dospělák, což dost oceňuju. Naprosto jsem chápala jeho pocity ohledně Tysona, když se dozvěděl tu novinu, nejspíš bych se cítila stejně. A jeho oddanost přátelům se nezměnila.

Annabeth - Pořád je to ta stará Annabeth. Strašně jsem si oblíbila její vztah s Percym. Skoro všechna rivalita z prvního dílu zmizela, i když jsem si jistá, že oni spolu budou soupeřit vždy. Místo ní zůstalo už jen přátelství. To se mi na ní líbí nejspíš nejvíc, přece jen je to holka na pokraji puberty, takže se dokáže urazit, ale zná pravou hodnotu přátelství, takže by lidi, co miluje nedokázala nechat ve štychu. V tomto jsou si s Percym dost podobní.

Grover - Hned od začátku se mi Grover zdál odvážnější než v minulém díle, ale přitom jeho posun nebyl nijak umělý. Nejspíš za to mohlo to, že se ocitl v těžké pozici, odkázaný jen sám na sebe, to člověka musí donutit myslet s chladnou hlavou. Vlastně se mi jako postava líbí mnohem víc než v prvním díle. I když se vlastně jen nechá zachránit, tak nepodlehl strachu i ve vypjaté situaci.

Tyson - Ten nemá chybu! Vzbuzuje tu správnou dávku lítosti a sentimentu pro ty, kteří mají mladší sourozence. Nese v sobě dětskost, ochranářské pudy, které cítí k Percymu, ale zároveň není otravný, což se v jeho případě mohlo klidně stát.

"Můj drahý mladý bratranče, pokud jsem se za ty věky něco naučil, pak to, že se nedokážeš vzdát rodiny, i když ti to ta rodina ulehčuje."


A na závěr...

Nejsem si jistá, zda se mi víc líbil první nebo druhý díl. Nejspíš druhý. Potěšilo mě, že jsme se dozvěděli i víc věcí o ostatních polobozích (např. Beckendorf se mi zalíbil hned na začátku, doufám, že bude jeho příběh ještě víc rozvinut), Táboře jako takovém a samozřejmě bozích. Některé postavy přímo vybízely k tomu, abyste je neměli rádi (takový Tantalos je tak geniální postava, že ho prostě musíte nesnášet. Naproti tomu pan D. je ten typ, kterého nemáte moc rádi, ale milujete to, jak ho nemáte rádi.).
Kniha je stejně vtipná jako ta předchozí a názvy kapitol (i když mnohdy opět spoilerují), dokážou pobavit stejně tak, jako to, co je uvnitř nich.
Obálka je mnohem lepší než u prvního dílu. Hodí se k celkovému vyznění knihy. Ta zelená je správně tísnivá, ale zase ne moc, koneckonců, pořád je to kniha i pro mladší čtenáře.

"Je to pravdivá historie. Má pravda nějaké poselství?"

***
Můžou se vyskytovat spoilery: Hned třetí kapitola má u mě velké plus, Šedé sestry byly neskutečně zábavné.
Jak jsem už zmiňovala výše, Tantalos je prostě, s prominutím, pěkný zmetek, kolikrát za celou knihu jsem měla vážně chuť ho trošku pocuchat někde za rohem.
Clarisse je mnohem sympatičtější než v prvním díle a musela jsem ji litovat. Tak, jako mi Arés v prvním díle nevadil... moc, tak tady se řadil zhruba do stejné skupiny jako Tantalos. Jeho chování ke své vlastní dceři bylo hrozné.
Ocenila jsem výskyt Herma. Dost se mi zamlouvalo to, že Hermés není tak blahosklonný ve věci Luka, jak dokázal být ve všem ostatním. Cítila jsem, že svého syna miluje, že by si ho vážně přál zachránit. A George s Marthou jsou nepřekonatelní.
Další malé bezvýznamné plus dostala kniha za Hipokampy.
Poprvé, když se na scéně objevil Luke, musela jsem se usmát. Toho kluka vážně můžu, i když z něj běhá mráz po zádech. On je jako Galbatorix z Eragona. Pamatujete si, jak jsem ZDE psala něco v tom smyslu, že ta zlá stránka probublává hned pod povrchem a hrozí, že nás každou chvíli zaplaví? Takový jsem z něj měla v některých chvílích pocit.
I když je docela možné, že vám bude připadat Percy jako trouba, tak to tajné vysílání Iris bylo vážně chytré. Jak se říká, pod lampou je největší tma.
Dál můžu říct jen jediné: ZÁBAVNÍ KONÍCI!!!
A Thalia samozřejmě...


Jen ještě otázečku. Jaké párové jméno byste dali Percymu s Tysonem? Tycy? Tyrcy? Person? Poraďte mi!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama