Prosinec 2014

Jak Draco uviděl pravdu

24. prosince 2014 v 16:10 | Iva Vrbová |  Básně
Jak jsem slíbila, máte tady básničku o tom, jak Draco slaví Vánoce... nebo spíš, jak tráví vánoční noc.
Užijte si ji.

Krásné Vánoce!

23. prosince 2014 v 20:08 | Iva Vrbová |  Další
Už je to tady. Já jsem tak natěšená, že to snad nevydržím! Už jen pár hodin a bude tady Ježíšeeeek!
Tímto bych Vám všem chtěla popřát krásné a veselé Vánoce. Šťastný nový rok a hodně přečtených knížek a ještě víc napsaných příběhů... a básniček.

Vím, že moje aktivita je teď na mínus jedničce, ale já za to vážně nemůžu... no... možná trošku.
Ale po Vánocích se rozhodně můžete těšit na moji Bookshelf-tour a dodělávky všech projektů, do kterých jsem byla nominovaná (fakt dík, lidi :D).
Zrovna píšu novou vánoční povídku, kterou bych tu chtěla do zítřka mít. A pokud ne do zítra, tak na Boží hod určitě :)

A mám takový menší problém. Navštívila mě milá pani Krize. A zaměřila se pouze na Dobrou krev. Mě to poslední dobou tak hrozně nebaví psát! Tedy... spíš přepisovat. Když se dívám na chyby, které jsem tam psala, tak mám chuť se propadnout do země. Je to strašné. A strašně mě to štve! Nemám na to už nervy. A já naprosto nesnáším psát něco z donucení. Nikdy jsem si nemyslela, že se to stane zrovna u Dobré krve, ale mám pocit, že tu kapitoly budou přibývat... nepřibývat. Vlastně jsem si rozepsala jednu novou povídku a teď pracuju hlavně na ní. A taky jsem se docela zakoukala do holky, která se neumí bát (pamatujete si na ni ještě?).
Tak jen doufám, že se bez Krve chvilku obejdete :D Ono mě to za chvilku zas chytne. Ale do té doby musím prostě nechat Lastona odležet.

Ještě jednou krásné svátky :)
Ilía

Na podpatcích do hrobu

7. prosince 2014 v 16:50 | Iva Vrbová |  Další
Jo, je to za námi... mnou... to neřešte...
Předevčírem jsem zdárně dokončila taneční. Docela mě to vzalo *smrk*, ale jsem ráda, že je to za mnou, protože by moje nohy další hodiny nejspíš už nesnesly.
Přemýšlela jsem, jestli se přihlásit do pokračovacího kurzu... ale ono je to těžký... a navíc chuděry moje nožky. :D
Takže se hezky posaďte a pokochejte se pohledem na moji okouzlující veličkost.
Ani jedna z fotografií není vyfocena mnou. Vše je dílem Vědminy maminky. Zbytek můžete najít zde. (Upozorňuji, že tak, jak se tvářím na té první fotce, se netvářím normálně!!! Můj partner mě rozesmával a paní fotografka si dovolila zachytit zrovna nějaký takový inkriminovaný moment. Ani nevím, co jsem to vyváděla... v každém případě to vypadá vážně příšerně!)

Kapitola III.

3. prosince 2014 v 10:09 | Iva Vrbová |  Dobrá krev se nezapře
A další přepsaná kapitola. Pamatuju si, jak jsem na ni byla tehdy pyšná. A teď mi dala tolik práce -_- V polovině přepisování jsem si uvědomila, že jsem najednou přešla do jiného času a musela to dělat znova. Sakra!!!
Ale je to tady. Byla bych ráda, kdybyste zdvořile ignorovali případné chyby... nebo mě na ně upozornili v komentářích, protože já tuto kapitolu znám už nazpaměť, tak je nevidím.

Jo, a pokud někdo znáte nějaký textový editor, který by šel na tabletu a fungovalo by něm normální podtrhávání chyb, byla bych vám vděčná. Dotykové obrazovky jsou zlo! A mě už vážně nebaví něco napsat na tabletu, ale potom si to stejně dávat do Wordu a číst to, co to tam za, s prominutím, hovadiny moje prsty napsaly. Někdy se u toho i zasměju, řeknu vám... ale je to pruda :D

Kapitola II.

2. prosince 2014 v 7:58 | Iva Vrbová |  Dobrá krev se nezapře
Vzpomínáte si, jak jsem vám slibovala, že tu budou přibývat články s vojenskou pravidelností?… tak od teď už nic neslibuju! Ale vážně, ke své neaktivitě mám mnoho důvodů.
Tenhle měsíc byl šílený. A měsíc před tím taky. Hodně lidí odešlo... a nejen v mé rodině. Potom taky škola. Učitelé se asi zbláznili! HELP ME!!! :D No, a taky se blíží věneček. Páni, konec tanečních. Celej gympl se na to těšíme a už v pátek je věneček. Já budu asi brečet. Pokud moji rodiče budou fotograficky aktivní, můžete se těšit na super ubrečený a uloučený věnečkový článek.
No a teď už ke kapitole. Tato je ta druhá krátká=> už za chvilku se můžete těšit na delší třetí!!! :D
Opět, snažila jsem se to upravit tak, aby to vypadalo trochu k světu, ale...
... ne, nebudu si tady nadávat! A na ten poslední odstavec jsem dokonce docela pyšná. Volejte Hallelujah :D